Němcová Božena - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (4. února 1820? Vídeň – 21. ledna 1862, Praha), byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy.

Největší česká spisovatelka se narodila ve Vídni v roce 1820, i když někdy se uvádí i jiné alternativní datum narození, léta 1816-1817. Podle nejisté teorie měla snad být nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské či její sestry Dorotey a mladého prince Karla Clam-Martinice. Jisté je že její matka, ať už domělá či skutečná, se v roce 1820 provdala za Johanna Pankla a Barbora Novotná tak získává nové příjmení Panklová. Panklova rodina se stěhuje do východočeských Ratibořic kam se za nimi na krátkou dobu přistěhovala i Barunčina babička která tvorbu Boženy němcové nesmazatelně poznamenala, a stala se předobrazem spisovatelčina nejznámnějšího díla. V roce 1837 se vdává za Josefa Němce, finančního úředníka, kterého jí vybrali rodiče. Manželství však od počátku není příliš šťastné. Přehnaně horlivý úředník je často překládán z místa na místo, zčásti je to způsobeno i tím že se vždy otevřeně hlásí ke svému češství. A tak se rodina často stěhuje, nejprve do Josefova kde se jim narodil nejstarší syn Hynek, dále do Litomyšle, Polné, do Domažlic a nakonec rodina přichází v roce 1842 do Prahy, ani zde však nežije trvale. V roce 1843 je Boženě Němcové otištěna v Květech její první česky psaná báseň Ženám českým. Pod vlivem přátel, mezi jinými Karla Jaromíra Erbena, Václava Bolemíra Nebeského či později Karolíny Světlé, se začíná věnovat literatuře soustavněji.

Z manželství vzešli postupně tři synové a dcera. Josef Němec nebyl však schopen dostatečně svou rodinu zaopatřit, a život Boženy Němcové je proto poznamenán celoživotním nedostadkem a bídou. Často musela žádat své přátele o pomoc v nouzi či hladu. Vztahy mezi manžely nebyly nikdy dobré. Božena Němcová na to reagovala několika drobnými aférkami spíše platonické povahy. Je bezesporu že jí její manžel vroucně miloval a obdivoval ale patrně díky své povaze se nikdy nedokázal postarat o nejzákladnější životní potřeby rodiny. Načas se oba manželé stávají členy utopistického Českomoravského bratrstva, které šířilo naivní představy o jakémsi katolickém socialismu a bylo vedeno knězem Františkem Matoušem Klácelem.V roce 1852 cestuje s manželem do Uher a sbírá slovenské pohádky, na slovensko se několikrát vrací na náklady hraběte Hanuše Kolowrata Krakovského. V roce 1853 byl Josef Němec odvolán ze své funkce, a později je mu zcela zastaven plat. V tomto roce umírá i nejstarší syn Hynek. Právě v těchto nelehkých okamžicích nejhorší bídy vzniká ideální obraz spisovatelčina dětství – Babička. V roce 1856 získává Němec místo účetního oficiála ve Villachu v Korutanech, ani zde se mu však nedaří, a je dokonce obviněn z finanční zpronevěry a nuceně penzionován. Po návratu dochází k ostrým sporům mezi manželi ohledně budoucnosti dětí, Božena Němcová spolu se svými syny Karlem a Jaroslavem prosadí svou avšak den před odjezdem syna Jaroslava na výtvarnou akademii do Mnichova zbije Josef Němec svoji ženu tak že je nucena uchýlit se na policejní stanici. K dalším sporům dochází poté co byl syn Jaroslav z Mnichova vyhoštěn pro nedostatek finančních prostředků. Němcová v roce 1861manžela opuští a odchází do Litomyšle kde se živí prací pro nakladatele Augustu. V závěru života jí nemoc a špatný zdravotní stav donutí vrátit se zpět k manželovi. Krátce na to pak umírá, dne 21. ledna 1862, den po druhém vydání svého nejznámějšího románu.